Zeď

2016
sádra a pigment na zdi, sádrové odlitky a sítotisk na panelu

Když jsem přestal zeď vidět jako pevné pozadí, na které se obrazy promítají, a začal ji vnímat jako pružnou plochu, v níž obrazy probíhají, najednou nebylo, co bych na zeď přidal. Chuť vstoupit do obrazu však zůstala, tudíž odebírání – zde promáčknutí plochy zdi – se stalo způsobem, jak obraz vytvářet. Pozorování vzniklých jamek v rozdílném osvětlení dráždilo imaginaci, která ponoukala k dalšímu zpracování: k sochařskému a sítotiskovému přenosu zdi.