Metráž

instalace v rámci společné výstavy s Jiřím Baštýřem v Synagoze Žatec
3. 11. – 5. 12. 2018
cementová stěrka na papíře

V sakrálních prostorách bývá obtížné cokoli dělat, za vším totiž něco vězí. Třeba symbolika nebo historie. Často se zdá, že si tato místa vystačí sama se sebou. A ještě ke všemu se v nich snadno přehání: těžko se ubránit velkorysosti. Naštěstí tu existují limity. V žatecké synagoze například zákaz dělat cokoli přímo na zdi. Ale možnosti na místě rozvinout dlouhý tah stěrkou jsem se vzdát nechtěl, bylo tedy třeba najít vhodnou podložku.
Papír v roli dlouhé rozvinutí umožňuje, ten spotřební zase snižuje náklady a práce není až takový přepych. Z hlediska výroby jde o strategii ideálního bufetu: rychle, levně, chutně. Jenže ztvrdlá stěrka na volném papíře je nestálá křehkost, a tak její konzumace v sobě zahrnuje sledování cesty její postupné degradace.