K rozebrání

instalace v Galerii Havelka v rámci cyklu výstav Legendy GR 2
10.–15. 12. 2016
cementová stěrka na zdi a v krabičkách

Na začátku byla chuť dívat se do krabičky a také představa, že si lze pohled odnést. Tah stěrky je vodítko, díky němuž se někam podívat dá. Krabiček mělo být mnoho, ale tah, který je měl spojovat, jenom jeden. A tak rozlepené a za sebe seřazené krabičky posloužily jako šablona a zeď jako podložka pro obraz, který nikdy není vidět vcelku. Na zdi totiž zůstalo jen to, co se nevešlo dovnitř do sejmutých a znovu slepených krabiček. Ale i když se celek rozpadá, zbylé drobnosti pořád tvoří síť, do které je možné pohled chytit.